charakter článku: Pohlednice Hlavní město Malajsie Kuala Lumpur se zřejmě nejvíce zapsalo do širšího povědomí díky donedávna nejvyšší stavbě světa, věžím Petronas. Ale zatímco tato dvojčata překonala tchajwanská Taipei, jedno prvenství Kuala Lumpuru již nikdy nikdo nevezme. Všechno začalo v roce 1938 v soukromém klubu Selangor, právě tady svůj vůbec první kořen zapustili Hash House Harriers.
“Hash je během po trase vyznačené papírem. Na každém rozcestí musíte ověřit, který směr je ten správný a to dává pomalejším běžcům možnost dostihnout ty rychlejší. Hare je označení pro toho, kdo připravuje celou trasu,“ vysvětluje Charles J.Francis, velmistr Royal Selangor club Hash. Selangor byl před sedmdesáti lety známý jako místo s poněkud spornou kvalitou tamní kuchyně. V tomto prostředí si dávala schůzky čtveřice britských koloniálních úředníků, mezi nimi i účetní Albert Gispert, který měl pro jejich klub pravidelně pořádající pondělní běhy navrhnout jeho dodnes používaný název. “Royal Selangor club hash sice působí v místě, kde se hash zrodil, ale nejstrší pobočkou těchto svobodomyslně decentralizovaných běhů není. Tou je KL Hash House Harriers známý jako Mateřský hash. Naše pobočka je nová a používáme pro ni slogan Tam, kde všechno začalo,” říká Charles j.Francis. Po celém světě najdete na 1700 poboček, zvaných kennels, alespoň jeden hash se odehrává v každé z významnějších světových metropolí, dvě pobočky působí dokonce i v Antarktidě. Fenomén jménem hash začal nabírat na popularitě od sedmdesátých let minulého století a jeho rozšíření ještě vice napomohl internet. Jednotlivé pobočky nejsou uzavřenou společností, a k běhu se může připojit každý , kdo má chuť a vyskytuje se v místě, kde se zrovna nějaká akce koná.
Hash se může odehrávat v každém prostředí, v husté džungli i v prostorách obřího nákupního centra. Běhat se dá po asfaltové silnici, zdánlivě neprostupnou bažinou nebo přes kuchyni domorodců. Konečný cíl hashe zná pouze ten, kdo celou trasu vytyčuje. Nástrahy na křižovatkách srovnají odlišné fyzické dispozice běžců , zabránit úplnému zabloudění napomáhá i komunikace mezi samotnými běžci, kteří se voláním On On utvrzují, že drží správný směr. Přestože někteří z účastníků k hashi přistupují s plnou zodpovědností, samotný sportovní výkon není tou úplně nejhlavnější metou. Ostatně hash je často označován za klub pijáků majících běžecký problém.Setkání a posezení s přáteli je tak důležitější než rychlost, naběhané kilometry nebo spálené kalorie. Někteří z běžců někdy dokáží odhadnout, kam celý hash směřuje, zkrátí si cestu a dostihnou toho, kdo celou trasu připravil. Mezi těmi, kdo na hashi oceňují především jeho nesoutěžní atmosféru, jsou však podobné praktiky považovány za poněkud nesportovní.Na všechny ty, kteří přečkali nástrahy tratě, čeká ještě společné posezení v některé z hospůdek. To pak definitivně uzavře běh, který před sedmdesáti lety čtveřice britských úředníků odstartovala s cílem posílit fyzickou kondici jejich účastníků, přesvědčit starší běžce, že nejsou ještě tak staří a zbavit se kocoviny z víkendových pitek.
Malajsie © 2009 - 2024 Marten & Louis s.r.o.
